(Intro)
Yeah, jo — tady moje jízda,
bas pod srdcem, svět na stopách, jedu dál. (aj)
(Pre-Chorus)
Cítím tlak, dělám krok, neusnu v šeru,
každej pád je lekce, každej úsměv je zbran.
(Chorus)
Jedu svou cestou, nezastavím proud,
padám, vstávám, svět mi dává rány — já jdu znova. (yeah)
Tvrdý dny, měkký sny, držím svůj kód,
žiju rychle, dýchám pravdu, to je moje slova. (aj)
(Verse 1)
Ráno rozbité okno, kafe studený, zip na bundě,
šrámy jak medaile, stopa od piva na tričku v bundě.
Město šeptá jména, neon bliká jak vzpomínky v hlavě,
já si zapisujem rýmy mezi parkama, asfalt v mých lavě.
Honza volá z druhý strany — smích i hádka v jednom tahu,
my běžíme do noci, stíny rostou, kouř nad náma jak prach.
V srdci mám chaos, v kapse plán, v žilách tempo, beat a styl,
každá chyba je rentgen — vidím cévy, jak mi svítí cíl.
Někdy ztratím mapu, najdu stopu v kapse od starý mince,
každej krok je kontrakt, každej dech je fakt, každej dnem se vinč.
Dám punchline na konec barů, aptně, jak břitva řeže nudu,
nečekám svolení, beru mikrofon, vypůjčím si tenhle hud!
(Ad-lib: yeah, jo, jedu)
(Pre-Chorus)
Cítím tlak, dělám krok, neusnu v šeru,
každej pád je lekce, každej úsměv je zbran.
(Chorus)
Jedu svou cestou, nezastavím proud,
padám, vstávám, svět mi dává rány — já jdu znova. (yeah)
Tvrdý dny, měkký sny, držím svůj kód,
žiju rychle, dýchám pravdu, to je moje slova. (aj)
(Verse 2)
Vzpomínky v kapse, Honza, křoví, smích a rozbité dny,
rozzlobený oči, ruka v ruce, máme stopu v botách — krev není krv.
Místa, kde jsme psali sliby na led, kde noc se s námi smluvila,
mosty, co se třesou, světla, co se lámou, a duše, co se silou bílá.
Rýmy padaj jako dešť, triplety běží, srdce tiká jak stroj,
rychlý flow přes překážky, nechci spát, chci mířit výš, ne dolů.
Bez filtru, bez masky, pravda řve v mikrofonu jak siréna,
každej moment je šance, každej další beat mi dává scénu.
Není čas na prázdný řeči, každý slovo staví můj dům,
na střeše hořím — nehořím pro nic, hořím pro tenhle svůj proud.
Punchline: padám, vstávám, gradám — vždycky s hlavou vzhůru,
beru výhru jako dých, beru život jako svůj verš, svůj vzor. (aj)
(Bridge)
Ticho mezi takty — srdce bije, čas se láme,
krátkej breakdown, pak znovu nápor — jedu, neuhnu.
Most k světlu je úzký, ale moje kroky jsou pevný,
vyhnul jsem se pastem, teď stavím cesty, ne se skřeky.
(Chorus - variation)
Jedu svou cestou — krátký výkřik, pak znovu klid,
padám, vstávám, už to znám, každej pád mě víc splete.
Svět je tvrdý, já tvrdší — tahám svý sny z prachu,
rychlej dech, čistý záměr, tahle jízda nemá strach. (yeah)
(Outro)
Zhasínám světla, ale beat zůstává, echo v hlavě,
jedu dál — můj příběh, moje pravidla, moje pravda. (aj)
(Spoken) A když padnu, vezmu beat a udělám z něj křídla.
(Ad-lib fade): jedu, jedu, jo — moje jízda.
