A) ORIGINAL — Verse 1 (verbatim from user)
Nevím proč si taková horší kundu neznám chtěl sem normalni vztah normální život bez fetu bez toho podvádění jen důvěru ale tuš rozbyla hned na začátku nikdy tam neba suveréna staví strany tam neboli nikdy nic jen si mě stáhla do tví hry do tvých lži nikdy to nebylo o nás ale jen o tobě nikdy to nebylo ani o tobě bílo to jen o tom jak si zoufalá a čas ukazoval jaká si do opravdi stará sem se o tví dítě i přes to to že já mám tři děti malí který sem kvůli tobě opustí rozbyla si mi rodinu jediný na čem mi záleželo rozbila si to pouto rodičovství to sem kvůli tobě nechal dopustí protože sem ti věřil litoval sem tě protože ti umřela máma a potřebovala si oporu kterou sem ti dal dal sem ti vše co se mohl a mezi tím já přichazel o to sví protože sme si řekli jak co bude a jak se budem k sebe chovat nikdy sem ti neměl ani věřit tobě šlo jen o curaka o dalšího do toho seznamu
B) EDITED — Performance-ready version (rap)
(Verse 1)
Chtěl jsem normální, čistý plán, normální dům, normální plán,
bez fetu, bez tajností, bez toho, co láme srdce nám.
Ty jsi přišla s prázdným slovem, s prázdnými rukama sam,
hrála jsi si s mým klidem, tahala mě do své hry tam.
Lži like lano, stáhla mě dolů, slova bouchaj', blesk a rám,
bylo to vždycky o tobě, ne o nás — to je ten pravý sám.
V čase se ukázalo, tvá maska spadla, venku pravda zní, sam,
končí to jednou větou — poslední řádek: Zůstal jsem sám.
(Chorus) // krátký, úderný hook, konkrétní obraz
Rozbitá kolébka
Domov bez světla
Hledám svůj klid
Zůstal jsem sám
(Verse 2)
Staral jsem se o tvé dítě, přestože mám tři, co čekají doma,
odříznal jsem kus sebe, kvůli tobě pustil jsem svá jména v srdci znova.
Malý bez tátova smíchu, já jsem to nechal — to bolí, to ho zlomí,
rodina v troskách, pouto pryč, já to viděl, přesto jsem tomu dovolil domní.
Dal jsem ti vše, co jsem měl, dal oporu, když jsi ztrácela vůli a dny,
věřil jsem ti, litoval jsem — «potřebovala jsi mámu», já byl ti ten sám.
Sliby byly prázdné, slova klouzla, tys sbírala jen další jména v rám,
poslední verš zní jako rána — zase to končí: Zůstal jsem sám.
(Chorus)
Rozbitá kolébka
Domov bez světla
Hledám svůj klid
Zůstal jsem sám
(Bridge)
Bolest v hrudi, syčí jako had, rány zůstávaj', nezmizí v čase,
pravda pálí víc než slzy, ale už nechci žít v této masce.
Vstanu z popela, i když klepou kosti, krok za krokem, tma jde pryč,
najdu cestu, najdu rytmus — zpátky domů, zpátky svůj klid.
(Chorus — finale)
Rozbitá kolébka
Domov bez světla
Hledám svůj klid
Zůstal jsem sám
(Outro)
Světla zhasnou, ticho řeže, ale v sobě mám tu sílu znát,
ztráty učí stát, z popela stavím most — jdu hledat svůj klid zas.
